Nebezpečí při bouřce

    Bouřka vzbuzuje u některých lidí obdiv a úctu před silou a mocí přírodních sil, u jiných vyvolává strach a hrůzu, ale u všech by měla vzbuzovat respekt. Bouřka je přírodní silou, která si každoročně vybere i oběti v podobě lidských životů. V horách se bouřky vyskytují častěji než v nížinách a také zde představují daleko větší nebezpečí. V horském prostředí je totiž méně možností bezpečného úkrytu, změny počasí mohou přijít neočekávaně a do bezpečí je většinou také dále než v níže položených oblastech.

Statistiky
    V letech 1986 až 1992 probíhal výzkum (Burtscher a spol., Innsbruck) zranění bleskem v rakouských Alpách. V tomto období bylo registrováno celkem 1833 smrtelných nehod v horách. V tomto sedmiletém období statistiky zaznamenaly 22 případů nehod způsobených bleskem, při kterých bylo zasaženo 63 lidí. Asi 20% zasažených bylo zabito a 40% těžce zraněno. Ze zasažených bylo 34 Rakušanů a 29 cizinců. Ze zjištěných čísel vyplývá, že jedno úmrtí po zásahu bleskem připadá asi na dva milióny návštěvníků hor, avšak 1 člověk zasažený bleskem připadá na asi 375 tisíc návštěvníků.
Asi 65% nehod se stalo v exponovaném terénu (vrcholy, hřebeny, zajištěné cesty), ale poměrně často dochází v Rakousku i ke zranění při kontaktu s kovovými ohradníky pastvin během bouřky a také při pobytu na chatách, které nemají hromosvod (např. různé bivakovací a nouzové přístřešky). Fyzikální podstata
    Blesk je výboj mezi elektricky opačně nabitými mraky nebo mezi mrakem a zemí. Při úderu blesku vzniká krátkodobě ohromné elektrické napětí a to až 100 miliónů voltů a proud, který bleskem proteče bývá okolo 20 tisíc ampérů (může být až několik set tisíc ampérů). Za těchto jen těžko představitelných podmínek vzniká lokálně teplota 10 – 30 tisíc stupňu Celsia a blesk se pohybuje rychlostí 10 – 100 tisíc km/s. V oblasti průchodu blesku atmosférou dochází k explozivnímu rozpínání vzduchu v důsledku prudkého zvýšení teploty a vzápětí k jeho smršťování. To má za následek zvukové vlnění, které se projevuje jako hrom. Prevence
    Maximální snahou každého návštěvníka hor by mělo být, aby ho bouřka v horách nezastihla na nechráněném místě. Za chráněné a tedy bezpečné místo lze považovat horské chaty, případně jiné budovy opatřené hromosvodem a vniřní prostory automobilů, autobusů, vlaků a lanovek. Všechna okna a dveře musí být uzavřeny. U auta by neměla být vytažená anténa.
Před každou horskou tůrou je potřeba se informovat na aktuální předpověď počasí a na pravděpodobnost výskytu bouřek. Protože ani profesionální předpovědi počasí nejsou přesné, sledujte i během tůry vývoj počasí a v případě, že máte podezření na vznik bouřky, vyhledejte co nejrychleji bezpečné místo.
Bouřky se vyskytují častěji odpoledne a navečer než v ranních a dopoledních hodinách. Na přicházející bouřku nejčastěji upozorní hrom, který je slyšet na vzdálenost do cca 20 km. Někdy můžete pozorovat také další průvodní jevy, které jsou způsobeny vyrovnáváním velkých elektrických potenciálů mezi opačně nabitými póly. Na obrysech objektů (např. na vrcholových křížích, orientačních tyčích nebo i na těle osob) můžete zvláště za šera či večer pozorovat namodralé světélkování nebo sršení doprovázené tichým praskotem nebo bzučením. Tento jev se nazývá Eliášův oheň. Může se projevovat i na součástech výstroje či výzbroje např. na karabinách nebo cepínu. U osob dochází k vstávání vlasů na hlavě, případně k mírnému svrbění kůže. Vzdálenost bouřky můžete poměrně přesně odhadnout podle doby, která uplyne mezi pozorováním blesku a zaslechnutím hromu. Protože blesk vidíte v podstatě okamžitě a zvukové vlny se vzduchem šíří rychlostí 0,33km/s, odpovídá doba mezi bleskem a hromem v sekundách dělená třemi vzdálenosti blesku v kilometrech. Uběhne-li např. mezi bleskem a hromem 9 sekund, je bouřka vzdálena asi 3 km. Nebezpečná místa
    Některá místa jsou za bouřky zvláště nebezpečná, je proto nezbytně nutné se jim vyhýbat. Jsou to především vyvýšené objekty jako samostatně stojící stromy, výrazné skalní bloky, vyvýšeniny hřebenů a vrcholy hor. Nebezpečné jsou nejen objekty špičaté, ale i oblé a málo výrazné. Zásah v okruhu do 15m od vyvýšeniny je asi 10x pravděpodobněší než ve vzdálenosti 100m. Velmi nebezpečné jsou také zajištěné cesty, které svými žebříky, drátěnými lany, řetězy a kramlemi slouží jako ohromný bleskosvod.
Stany netvoří žádnou ochranu a v některých případech mohou být zasaženy s větší pravděpodobností než např. člověk ležící mimo stan. Těsné skalní výklenky jsou nebezpečné, protože člověk, který se zde ukrývá, tvoří propojení mezi horním a spodním okrajem výklenku. Ze stejného důvodu jsou nebezpečné i vstupní otvory jeskyní a okna nebo dveře chat. Protože blesk si hledá cestu s nejmenším elektrickým odporem, jsou také nebezpečná místa se silně podmáčenou půdou a místa s podzemní vodou. Protože se takováto místa těžko lokalizují, vyhýbejte se sníženým místům v sedlech nebo na loukách. Na podmáčená místa může také upozornit výskyt bujnější vegetace. Vyhýbejte se i vlhkým žlabům a korytům.Velmi nebezpečné je pobývat v blízkosti vysokých předmětů, které nejsou zajištěny bleskosvodem. Pobyt ve vzdálenosti menší než dva metry od takového předmětu je nebezpečnější než stát v otevřeném terénu. Potenciálně nebezpečné jsou také blízko stojící stožáry vysokého napětí.

Nouzová opatření
    Pokud už vás bouřka v horách zastihne na nechráněném místě, snažte se alespoň minimalizovat všechna rizika. Opusťe neprodleně vrcholy hor a hřebeny a snažte se dostat co nejníže. Pokud jste na zajištěné cestě, snažte se uhnout někam stranou co nejdále od kovového jištění. Odložte co nejdále od sebe všechny kovové předměty. Pokud jste ve skupině, snažte se rozptýlit po větším prostoru. Pokud dojde k zásahu bleskem, je tak větší pravděpodobnost, že nebudou všichni zasaženi a bude mít kdo poskytnoust první pomoc ostaním a přivolat pomoc.
Pokuste se odizolovat se od země např. usednutím na stočené suché lano nebo batoh. Pokud se nacházíte v exponovaném terénu, zajistěte se lanem. Můžte tak zabránit pádu v důsledku tlakové vlny způsobené bleskem. Nohy mějte u sebe, snížíte tak případné napětí (tzv. krokové napětí), které vzniká při průchodu elektrického proudu po povrchu země. Pokud se nacházíte v otevřeném plochém terénu vyhledejte nějakou prohlubeň a v té se ukryjte. Pokud se nacházíte v blízkosti svislé skalní stěny můžete využít relativně bezpečné zóny, která je zobrazena na násl. obrázku.

    Okolo vysokých předmětů opatřených hromosvodem se nachází tzv. bezpečná zóna, jejíž poloměr odpovídá výšce předmětu.
V další cestě pokračujte, až bude bouřka vzdálena alespoň 10km (čas mezi bleskem a hromem alespoň 30 sekund).

Nepodceňujte nebezpečí, které představují druhotné důsledky bouřky. Často dochází k uvolňování kamenů, ve strmých místech může déšť vytvořit vodopád i na místě, kde je normálně sucho. Terén je kluzký a kroupy, které mohou bouřku doprovázet, vytvoří z jinak celkem snadné cesty velmi obtízný úsek.